Chile a Kolumbie podepsaly feministickou dohodu o zahraniční politice
Van Klaveren a Murillo rovněž zhodnotili výsledky nedávného ministerského setkání Cartagena +40
Levicové vlády Chile a Kolumbie podepsaly tento čtvrtek v Santiagu dvě memoranda o porozumění s cílem rozšířit svou bilaterální spolupráci. Hostitelský ministr zahraničí Alberto van Klaveren a jeho kolumbijský protějšek Luis Gilberto Murillo aktualizovali takzvanou Radu strategického partnerství, aby podpořila širší společnou agendu a podepsali feministickou dohodu o zahraniční politice na podporu rovnosti žen a mužů vytvořením bilaterální aliance. zaměřené na promítání sdílených hodnot.
„Podpis tohoto memoranda odráží náš vzájemný závazek a zájem vytvářet silnější a efektivnější bilaterální vztahy spolupráce,“ uvedl Van Klaveren. Aktualizace Rady jí umožňuje pracovat autonomně v oblastech, jako je ekonomika; kultura; školství; migrace a konzulární záležitosti, přičemž upřednostňuje potřeby každého národa, dodal. Tento krok představuje „závazek vybudovat užší, plynulý a prospěšný vztah pro naše občany,“ trval na svém.
„Spolupráce mezi Chile a Kolumbií se ukázala být motorem pokroku v různých oblastech. „Jsem přesvědčen, že s impulsem dohod, jako jsou ty, které byly dnes podepsány, budeme pokračovat v budování silnějšího bilaterálního vztahu,“ pokračoval.
Stejně tak Van Klaveren a Murillo zhodnotili výsledky nedávného ministerského setkání Cartagena +40, které se konalo v sídle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) v Santiagu. Hovořili také o současné situaci v Latinské Americe a ve světě a zdůraznili důležitost spolupráce mezi jejich zeměmi. Chilský představitel poděkoval Kolumbii za její podporu a zdůraznil společné úsilí čelit regionálním výzvám. Chile v pátek předá Kolumbii dočasné předsednictví Pacifické aliance.
9. června Van Klaveren představila chilskou feministickou zahraniční politiku (PEF), čímž se stala první zemí v Jižní Americe, která tuto strategii zavedla. „Ačkoli tento koncept může vyvolávat pochybnosti a dokonce podezření, (…) feministická zahraniční politika (…) je přesvědčením o dosažení rovnostářského světa, který uznává a prosazuje práva žen a dívek a náležitě reprezentuje současným společnostem,“ poznamenal poté kancléř.
Feministická zahraniční politika je „demokratickou hodnotou a principem, který posiluje image, status a uznání země,“ vysvětlila a zároveň zdůraznila, že je „klíčovou podmínkou“ pro naplnění Cílů udržitelného rozvoje, které stanovila OSN. Chilský prezident Gabriel Boric Font zahájil tuto iniciativu v březnu 2022. Boric věnoval „zvláštní“ pozornost procesu jmenování velvyslanců.
V roce 2014 bylo Švédsko první zemí, která zavedla feministickou zahraniční politiku, v roce 2017 následovala Kanada, v roce 2019 Francie a Lucembursko a v roce 2021 Mexiko a Španělsko.
